Semana Santa

Ahoj domů!!
Tak už e nám to krátí a za 2 a půl měsíce budu doma!! no dobře, nezní to moc krátce, ale lepší než v lednu! Mockrát děkuju za emaily, vždycky mě moc potěší, hlavně novinky z Mašova, jak se mají malí atd....Mám por Káju náušnice od indiánky, vyráběla je přede mnou, tak jsem neodolala a koupila je Karče, bude kočka:-) Měli jsme teď týden prázdniny, tak jsme se vydali s pár lidma procestovat severo-střední Mexiko. V sobotu jsme nastoupili do autobusu v Mazatlánu a za 17 hodin byli v Mexico city. Bylo nás 6, až za dva dny jsem si všimla, že jsme tam jen já a 5 američanů!!!V mexico city jsme ale potkali pár dalších studentů, kteří vyrazili už v pátek, a tam byly 2 francouzky a kanaďanka, takž zastoupení ostatních zemí na výletě se zlepšilo. Do DF jsme dorazili v 5 ráno, naštěstí se ale posouval čas - což jsme si nějak neuvědomili - a bylo už 6, takže město už ožívalo a nebylo to tak nebezpečné, přeci jen parta bílých turistů s krosnami v 5 ráno pochodující malými uličkami u Zócala ahledající hostel není to nejbezpečnější v Mexico city. Našli jsme levný hostel hned u katedrály v centru, sice nás byo nakonec 12 na jednu malou koupelnu - což jsme zjistili až druhý den že mám espolečnou koupelnu s vedlejším pokojem - ale hostel byl skvělý! Takový tradiční studentský cestovatelský,takž ejsme tam potkali hodně mladých lidí se kterými jsme po večerech posedávali na terase - z německa, izraele, anglie, kanady, švédská, argentiny atp... Ciudad de México jsme se snažili prochodit celé - dokonce jsme využili i metro - díky čemuž jsme si získala obdiv u ostatních - v USA mají metro jen v NY a Houstnu, takže nikdo nevěděl jak se tam orientovat, ale musím říct, že to nebylo tak komplikované. Byly jsme v domě Fridy Kahlo, v ateliéru Diega Rivery, v Palacio Nacional, kde jsou jeho nejúžasnější malby - učili jsme se o nich v jedné hodině, tak bylo dobré že jsemvěděla o čem přesně která malba je, byla jsme nadšená, pak jsme byly v Museo de Antropología, které nejde projít ani za týden, plno soch a sošek a i celé chrámy Májů, Inků, Aztéků a ostatních méně známých kmenů, byla tam i ta velká hlava Olméků, kterou asi znáte z Tequily Olmeca atp....Taky jsme skoukli Los Voladores, což je 5 indiánů přidělaných za nohu a létají kolem vysokého sloupu, podle legendy se kmen Tajín snažil takto pivolat déšť v období sucha. Dalším bodem putování po DF byla ZOO, ze které jsme v šku ještě teď, chtěla jsem vidět zvířátka, která tady v Praze v ZOO nemáme, ale popravdě jsme tam radší chodit neměli. Vstup byl volný, a taky to podle toho vypadalo. Ochránci zvířat by plakali. Žádné zvíře kromě hrocha nemělo vodu, natož jídlo, bizon skolaboval před našima očima - mám náhodou foto, nikdy jsme bizona neviděla, tak jsme ho chtěla vyfotit, ten se ale svalil na zem, začal rychle dýchat, pak se svalil na bok a pak jsme radši šli.....neměl žádnou srst, vlstně ani velbloudi a vlci neměli srst, všechna zvířata vypadali na umření, panda podle mě už mrtvá byla, protože jen tak ležela v opravdu divné poloze...no byl to děs!!! Jinak mám ale dobré zážitky z DF!! Jeden den jsme byli na nedalekých pyramidách, Teotihuacán, sice už jsme tam byla, ale je tam 3.největší pyramida na světě a největší v latinské Americe, tak jsme jela znova. Sice nás taxikář trochu podvedl na cestě tam, ale to patří k Mexiku....člověk musí být opatrný non stop. Místí trh byl taky zážitek, nevím k čemu to v čechách přirovnat, ale myslím že by to neprošlo přes hygienické normy. Centrum města je taky úžasné, tancující indiání, ručně dělané předměty - všechno možné, všude vonělo hořící koření, a květiny kterým se dostávali indiáni do transu a pak i někdo předvídal budoucnost atp...no zážitek. Nechala jsme si ještě nějaké památky pro Štěpána až přijede a prjdem to spolu:-) Ve středu jsme se vydala do Guanajuata, už nás byla menší skupina, z naší americko - české skupiny jsme zbyli jen 4. Guanajuato je asi 5 hodin od DF, patří do UNESCA a je to to nejmalebnější městečko, které jsme kdy viděla!! Vůbec se nám odtamtud nechtělo. Byli jsme ve stříbrných dolech - v minulém století největší zásoby stříbra v Mexiku, v muzeu mumií, jediné přírodně s etvořící mumie - jedna mumie vzniká 6 let v tadyté typické půdě, takže mumie ani nebyly pořádně za sklem, smrděly a občas to bylo opravdu nechutné. Do muzeo jsme se rozhodli jít pěšky - nikdo v Mexiku nechodí pěšky, je to v tom vedru pochopitelné, takže na nás všichni koukali jak na exoty, ale chtěli jsme sipořádně projít město. Ve městě je zákaz silnic, neonových nápisů atp. takže pod městem je jakoby další město z tunelů, aby auta nenarušily historický ráz města. Šli jsme právě těmito tunely, co jsme ale netušili, že tam bude tak příšerný vzduch, vlastně jenom smog, ale nemohli jsme vylézt ven, museli jsme čekat na dlaší výlez ven, takže jsme se 30 min dusili v tunelech!! ale zážitek to byl! Kdo se chytá do Mexika, doporučuji tohle městečko!!Akorát pozor, nečekejte teplou vodu, v tom má problém celé mexiko, ale tady extrémní problém s vodou. Poslední zastávka byl Zacatecas, jehož centrum je taky v UNESCU, ale popravdě po Guanajuatu už nám Zacatecas nepřišel tak úžasný. Navíc jsme tam dorazili v pátek večer a začali schánět ubytování, v půl jedné v noci jsme našli hotelový pokoj drahý jako blázen a navíc v rekonstrukci, vzhledem k tomu, že ve městě právě vrcholily Velikonoce - pomníky Virgen de Guadalupe v hospodách, barech, ulicích, tortillerías atp, jsme byli rádi, že máme kde spát. Do Zacatecasu nás jela ještě menší skupina, jen já a dva američani. Co bylo dobré bylo, že jsme potkala holky češky z Monterrey, tak jsme si ve větrném Zacatecasu vyměnily dojmy z mexika a zase se na nějaké dva měsíce rozloučily:-) V zacatecasu byla opravdu zima, vlastně i v Guanajuatu když zšlo sluníčko, jsme opravdu zhýčkaná teplíčkem v Mazatlánu, takže jsme teďka nějaká nemocná a těžce s eto léčí ve vedru - člověk by měl pít horký čaj, ale...!!!Taky jsme měl aproblém s nadmořskou výškou, všude kde jsme byla to bylo 2500 - 3000 mnm, takže se mi občas sama od sebe spustila krev z nosu, kluky to dost vyděsilo:-)V zacatecas jsme jeli kabinkou na vyhlídku, sešlápli to dolů křížovou cestou a zamířili do muzeo, kde vystavovali Picassa, Miró, Dallí, Goya atp...tak jsem byla nadšená, že jsme uspokojila své přírodní i kulturní očekávání tohoto výletu. Závěr byl sice hodně nevydařený - kluci uvízli na nějkaých mini pyramidách 50 min autobusem od města, já zatím byla z holkama z čech a autobus do Mazatlánu jel v 16.30, čekal ajsme na kluky, ale pak se rozhodla že prostě pojedu na autobusák - tady všude jsou stanice tak 15 min taxi za městem a koupím lístky a pjedem. Lístky nebyly, kluci nebyli, pak jsem nějakou šťastnou náhodou narazila na pofiderní společnost, která měl aposlední studentské místo v buse, tak jsem si koupila lístek, kluci pořás uvízlí - nebylo spojení do Zacatecas, tak jsme jela sama. Naivně jsme si myslela, že cesta bud etrvat 5 hodin podle vzdálenosti na mapě, ale trvala 14 hodin, bez jídla, zima, přejezd přes hory - Sierras, studená klimatizace. Kluci nesehnali lístky a první volné jsou až dneska ve 2 odpoledne a nevím jetsli dostanou prázdninovou studentskou slevu!!! A zmeškali školu. Do mazatlánu jsem dorazila v pondělí - dneska ráno v 6.30, měl ajsme posledních 39 pesos, které jsme dala taxikáři - asi 15 min cesty taxikem bydlím, navíc byl evidentné opilý, tak jsme v ruce žmoulala pepřák - díky babičko za něj!!! Celkem jsme si těch 9 dní cestování opravdu užila!!!!