Prvni dojem z Mazatlanu

Takze jsem teda v hostelu Del Rio, ve starem meste. Je tru jeste nove mestop, coz je turisticka cast mesta, ktera je drazsi, ne takmexicka, ale bezpecnejsi pry. Ta mexicka jak v ni ted bydlime je ale prijemnejsi, ma svoji kouzelnou atmosferu, vsechno je tak jine. Na ulicich postavaji mexicani, jedi u stanku tacos a tortilly, klabosi, je tu taky opravdu krasnuy market - kde prodavaj snad uplne vsechno, takovy podobny jsem videla jen ve spanelsku v Seville, ale tenhle je stejne uplne jiny. Taxi tady jsou takove vozicky, kam clovek naskoci a jede. Jizda autobusem byl taky zazitek - zastavky neexistuji, natoz nejaky casovy rozpis, proste se na ne mavne a kdyz zastavi pobliz miste kde chcete vystoupit tak vystoupite - nemaji totiz ani stejnou trasu kterou by jezdily, jezdi si jak chtej. Lidi v autobuse zpivaji. Co se mi ale nelibilo bylo, kdyz u vecere ( snazili jsme se najit pro zacatek spis jidlo v turisticke ctvrti, abych nemela problemy se strevama hned prvni den), ale v pondeli je vsechno zavrene - pry lide po vikendu odpocivaji!! No ale nasli jsme ( S finem Miko, ktery me provedl po meste) a dala jsem si vyborne tacos con pollo, quesadilla con carne a cerveza Pacifico - ktere neni moc dobre. No ale co se mi nelibilo bylo, ze prisel kluk,asi jako vitek stary a nabizel nam zvejkacky. Ty zvejkacky ale byly kokainove a majitelka restaurace ho vykazala. Fakt malek kluk a prodava takovy zverstva. A na ceste nazpatek jsme potkali holcicku, asi 13 letou, ktera regulerne zebrala pred kramem. To je odvracena tvar radovanek v Mazatlanu.Je tu hodne chudych lidi, na okraji mesta vubec, Rozpadajici se chatrce, par dobytka a hejno slepic, vsude hlina, to je realita na okraji. Bylo mi z toho smutno, u nas takhle nikdo nezije, tohle je naprosta bida.



Dnes maji prijet dalsi studenti, tak jsem zvedava jak oni biudou v soku. Ja docela byla. Jdeme hledat apartman, na dnesek mam zaplaceny hotel - no hotel bych to v Evrope nenazvala ale budiz. Snad ale brzy najdem poradne bydleni, kdyz to vidime tak asi v bezpecnejsi zone, tady je to opravdu divoke. Nastesti nejsme sama a vsude chodim s Mikem. Vsechny cennosti mam skovane v hotelu, s sebou nic nemam nosut, pry kdybych byla okradena, coz je pravdepodobnejsi nez ze vyjkradou hotel. nenosim s s ebou radeji ani pas ani hpodne penez ani kartu. Snad to vsechno zvladnu a najdem brzy byt. Je tu asi tak 25 stupnu v 10 dopoledne, opravdu vedro, vlhky vzduch ktery je nacichly rybinou. yjsou neudrzovane, bez omitky.

Doufam ze se brzy dostanu na poradny internet ze sveho notebooku a budu moct treba zavolat.