Guadalajara

Pohled z balkónu na jedno z náměstí ( de Constitución - všechny názvy kladou důraz na osamostatnění od španělska) s katedrálou

S Tinou při prohlídce města z autobusu - ve vedru nešlo projít celé obrovské město po svých...

Miguel Hidalgo - 1810 prohlášení nezávislosti Mexika na Španělsku

Katedrála

Zátiší, plno náměstíček s kašnami

Pohodička....

Bojující za nezávislost!!!

Těžký život mexičanů....

Nelézt!!

Jedna z katedrál v Guadalajaře

Mercado - opravdu zvláštní místo, nevzbuzovalo to v emně příliš důvšryhodnosti.

Vstup do mercada

Hostel v Guadalajaře, nejlevnější o jsme našli, společná koupelna a společné pokoje holky s klukama, takže to bylo oprvadu veselé! Hned na začátku jsme si šli koupit zámky!

Hostel byl ale pěkný! Docela čistý...

Snídaně po příjezdu - po noci v autobuse a ještě navíc po časovém posunu!

Můj spolusedící Ben (USA).

Autobusové nádraží v Mazatlánu - vyráželi jsme v noci.

Ač je to už opravdu hooodně dlouho co jsem byla v Guadalajaře, příspěvek přináším až teď. Byl to náš společný první velký výlet - Guadalajara je 8 hodin cesty autobusem od Mazatlánu, a museli jsme přejet dva různé mexické státy a taky si posunout čas, takže v Guadalajaře jsme byli lehce zmateni, protože každý měl nakonec jiný čas.

Vyrazili jsme asi ve 12 v noci, abycom byli v Guadalajaře ráno a stihli toho co nejvíce projít. Je to druhé největší město v Mexiku, a bylo to znát hned po příjezdu. Všude plno lidí, hodně žebráků, ulice plné prapodivných stánků, a když jsme se omylem jen s jednou kamarádkou vydala do "hodně mexické části " města hledající zámek na skříňku, už jsme pak nikam nešli bez kluků. Praha je tak krásné, čisté a bezpečné město!!! Všichni na nás pokřikovali, stoupali si do cesty atp...V Guadalajaře není moc turistů, tak jsme tam se svou pletí přímo zářili. Přes den jsme ale byli opravdu unavení, protože při přejezdu každých hranic a u každého nájezdu na dálnici nás kontrolovali po zuby ozbrojení policisté, asi hledali nějaké uprchlíky nebo drogy...když mi už asi desátý člověk za tu noc posvítil do obličeje a prohledal sedadlo a zavazadlo, byla jsme rozmrzelá! Taky jsme se bála, nejsme vůbec zvyklá aby se lidé kolem mě jen tak procházeli se samopalama u pasu....Říkám si že je to pro naší bezpečnost.....Došli jsme si na opravdu dobru mexickou snídani (míchaná vajíčka s frijoles a s chili, tacos, někdo měl hot cakes - něco jako palačinky) potřebovali jsme to jako sůl. Pak jsme se vydali najít nějaké ubytování, kam bychom odložili batohy a hurá do města...naši jsme levný hostel, připomínající squat, plný dredatých, potetovaných a nic nedělajících lidí, ale vypadalo to docela čistě a útulně:-) Chvíli jsme si odpočinuli - moc jsme tam toho nenaspali, asi 12 hodin za 3 dny, a vyrazili na prohlídku města. Město je to pěkné, plné křesťanských památek z doby dobývání mexika španěly, také je tam velká radnice a museum s malbami Diega Rivery, ale vedro nám vše znesnadňovalo. Večer jsme strávili tancováním salsy - která mě hrozně baví! Další den jsme se vydali na místní market, který byl taková velká budova, stará, rozhoupané shodiště apod.... Večer byl opět v rytmech mexické hudby - hodněěěěě tancujem....Když jsme se v pozdních hodinách vraceli do hostelu, našeho na ulici čůrajícího kamaráda zastavila policie! Byli jsme trochu zděšení - j eto tady přísně zakázáno, odvesli ho do auto - zase byli po zuby ozbrojení, navíc Mikko byl přiopitý, tak jsme s ejen klepali kam ho odvezou. Nmám ráda korupci, ale v Mexiku člověk změní názor na hodně věcí:-) za 200 pesos ho propustili (nebylo by to tak vtipné, kdyby toho samého Mikka nechytli o 3 dny později čůrajícího na ulici v Mazatlánu - tentokrát už to bylo komplikovanějí, protože slečna plicajtka odmítla peníze, ale Mikko to bral jako samozřejmost a nutil jí je - ale vše dobře dopadlo, kluci ho zachránili:-)). Musím říct, že jsme se nakonec všichni ale těšili "domů" do Mazatlánu, velké město, plné smogu, drzích mexičanů a drahých restaurací - nebo levných ale když jste viděli přípravu jídla, přešla vás chuť...